St. Maximin

            Typické provensálské městečko na úpatí pohoří Sainte Baume, soustředěné kolem slavné  královské basiliky sv. Máří Magdaleny, postavené na posvátném místě Merovejovců ve slohu provensálské gotiky v rozmezí let 1295 – 1532.  Dlouhá 73 m, široká 37 m a vysoká 28 m evokuje osud sv. Máří Magdaleny, jejíž ostatky  jsou  uloženy v kryptě ze 4. stol., protože právě zde zemřela v náručí biskupa z Aix en Provence, Saint-Maximina, který dal městu své jméno.

            Basilika byla založena r. 1279 synovcem sv. Ludvíka Karlem z Anjou, budoucím hrabětem z Provence a králem Sicílie (proto královská), který odhaluje v Saint Maximin relikvie Máří Magdaleny, ukryté v 8. století před znesvěcením Saracény. V r. 1295 nechává stavět královskou basiliku Saint Maximin jako úkryt pro její ostatky, které  papež Bonifác VIII. svěřuje Dominikánům. Ke katedrále přiléhá královský klášter ze stejné doby s pohnutým osudem. Tento velký celek určený pro 100 mnichů byl několikrát Dominikány opuštěn,  přeměněn v pevnost, později za revoluce ve vězení. Krásná  křížová chodba se 30 arkádami kolem klášterní zahrady je přístupná veřejnosti, v klášteře dnes sídlí radnice, hotel a restaurace s velkým výběrem vín.

            Máří Magdalena  byla v 1. stol. vyhnána z Jeruzaléma, pronásledována se svým bratrem Lazarem a sestrou Martou, s nimiž se nasedla na loď a ta bez plachet a kormidla přeplula Středozemní moře a přistála v St. Maries de la Mer u Arles. Tito vyhnanci se jako první podíleli na evangelizaci Provence. Máří Magdalena se uchýlila  do horské jeskyně (provensálsky baumo) v pohoří Sainte Baume, kde strávila v modlitbách 30 osamělých let. V této jeskyni, nesoucí její jméno, je vybudován skalní kostel, patřící už 7 století Dominikánům, kteří tu vykonávají  bohoslužby. Je to svaté poutní místo, než se k němu dostanete, musíte si vyšlápnout menší horskou túru, neboť přístup je možný pouze pěšky.

socha básníka Mistrala