Saint Raphaël

            byl už za římského impéria rezidenční čtvrtí Fréjus, pokřtěnou na Epulias, což se francouzsky řekne Ripailles a znamená to „hodování“. Podle toho si uděláte představu, jak tu asi Římané žili. Své dnešní jméno ale dostal na počest archanděla Raphaëla.  Bývala to dřív malá klidná rybářská vesnička. Traduje se, že zde byla vynalezena bujabéza - vyhlášená rybí polévka ze speciálních druhů ryb, dnes gastronomická specialita za vysoké ceny.

            Klid byl narušen v r. 1864 vpádem železnice a poté inženýr Felix Martin  přetvořil malou vesničku v lázeňské centrum a stal se místním starostou. Za jeho mandátu od r. 1878 do 1894 byla postavena většina budov: kasino, novobyzantský kostel, lázeňská promenáda podél moře a známá rezidenční čtvrť Valescure s nádhernými vilami v paladinském slohu. Tím se mu  podařilo přilákat do města známé osobnosti, jako např. Scota Fitzgeralda,   Marcela Aymého (autora Zelené kobyly), princeznu Elizabeth, budoucí anglickou královnu, pobývali zde i Rotschildové, Gounod zde složil  operu Romeo a Julie. Dodnes si město zachovalo svůj starosvětský šarm, i když ani jemu se nevyhnula moderní železobetonová výstavba. 42 km dlouhé pobřeží s 5 přístavy pro plachetnice je různorodé, písečné pláže jsou přerušovány červenými skalami pohoří Esterel a vytvářejí přírodní zálivy a skryté zátoky. Přes archeologické muzeum se zajímavými sbírkami saracénských amfor, umístěné v presbyteriánském kostele St. Pierre se dostanete do farního  kostela Templářů Eglise des Templiers z 12. stol. Sousední strážní věž 30 m vysoká je z 13. – 14. stol. a po 129 schodech můžete vyjít až na vrchol. Uvidíte i památník oslavující Napoleonův triumfální návrat z Egypta v r. 1799. Vnitrozemím vedla via Aurelia, spojující Řím a Arles, dnes po ní zčásti vede N7 z Fréjus do Cannes přes sedlo  Col du Testanier ve výšce 310 m, kolem nejvyšší hory Esterelu Mont Vinaigre. Můžete si na ni vystoupat a ze staré strážní věže uvidíte na jedné straně pohoří Sainte Baume a na druhé dohlédnete až na italské pobřeží.

 

Fréjus

            je spojené se svým dvojčetem St. Raphael, ani si nevšimnete, kde končí jedno a začíná druhé. Je to první město na Côte d´Azur, kde narazíme na římské památky. Fréjus byl v době římské kolonizace nejdůležitějším přístavem Středomoří. Julius Caesar se zde zastavil v r. 49 na svém tažení do Španělska. Nazval je Forum Julii, které se pak zkrátilo na Fréjus. Císař Augustus zde vybudoval velkou vojenskou základnu. Pak se laguna začala zanášet pískem a tento proces se zastavil až v 17. stol.  Najdeme zde zbytky opevnění, římské divadlo, jehož obvodové zdi už zmizely, ale scéna je ještě viditelná, galský přístav, oblouk Zlacenou bránu, pozůstatek římských lázní, akvadukt, který přiváděl vodu ze 40 km vzálených pramenů řeky Siagne. Jedna z největších arén v celé Galii (amfiteátr) pojala až 10.000 diváků. Dnes se v ní místo býčích zápasů konají rockové koncerty. Místní obyvatelé říkají, že nemohou vykopat jámu, aniž by  nenarazili na Římany.

            Moderní část Fréjus-pláž je lázeňským městem s moderními vilami. Čtvrť Saint Aygulf s malým přístavem byla naopak postavena v období Belle Epoque, z tohoto období před 1. sv. válkou pocházejí buržoazní vily obklopené piniemi a eukalypty. Katedrála postavená na římských základech je důkazem provensálské gotiky, která si zachovala některé románské prvky. Zvonice je ze 13. stol. a renesanční brána z vyřezávaného dřeva zobrazuje saracénský masakr. Baptiserium z konce 4. stol. je nejstarším ve Francii, sloupy nám připomínají antiku a v centru  je malá osmihranná zvonice, postavená na sloupech římského divadla. Dřevěný strop evokuje apokalypsu.

            Budhistickou pagodu by tu člověk nečekal, ale 1,5 km od centra směrem na Nice postavili indočínské jednotky 4. regimentu  v r. 1917 podle vietnamského modelu budhistický chrám obklopený zahradou se sochami - 10 metrový budha v nirváně. Vstupné do pagody je 1,5 €, zahrada zdarma.

 

Roquebrun sur Arrens

vesnice ve vnitrozemí na řece Argens, obklopená poli a lesy, nad níž se zvedá hnědá skála.

Její druhá část Issambres leží na pobřeží a vyznačuje se četnými zátokami a plážičkami, je rájem pro milovníky koupání.

 

 

Sainte Maxime

            pojmenované podle mnicha z Lerinských ostrovů leží na druhé straně zálivu St. Tropez a je jeho dvojčetem, ale ne tak přeplněné a mnohem příjemnější, s dlouhou pláží se zlatým pískem, nazvanou  Croisette jako v Cannes s jachtařskou a potápěčskou školou. Je chráněno před větrem posledními hřbety Maurského pohoří. Z historických památek zde dominuje čtvercová věž z r. 1520, postavená mnichy z Lerinských ostrovů, aby se tam mohli obyvatelé skrýt při nájezdu pirátů. Později sloužila jako sýpka, nebo jako vězení, naposledy jako radnice. Dnes v ní sídlí muzeum místních tradic