Ve vnitrozemí Nice můžete navštívit kouzelné středověké vesničky, postavené do spirály, jejichž domy jsou jako koruna posazeny na vrcholu pahorku. Jednou z nich je vesnice Aspremont, která často hrála roli hlídače údolí Var a krajiny nad Nice. Z této polohy vyplývá, že je odtud překrásné panorama na pobřeží a na osázené terasy v okolí vesnice.

    Jednou z nejstarších vesnic v okolí Nice je Contes, vypínající se na skále nad údolím řeky Paillon. Poskytovala okolním obyvatelům úkryt za hradbami castra. Z minulosti se zachovaly hradby, kašny, překlady na dveřích starobylých domů. Před kostelem Ste Marie-Madeleine ze 16. stol. stojí dvouposchoďová renesanční kašna. Z vedlejší terasy je pěkný výhled do údolí.
 

    Nad ní najdete další malebnou vesnici Berre les Alpes.

        Středověká vesnice Levens se zvedá nad údolím Var  a Vésubie, i když ne do tak závratné výšky, jako ty předchozí. Její uličky se točí jako spirála kolem malého pahorku. Na jeho vrcholu se hrdě tyčí zvonice kostela St Anthonin, v jehož pozadí jsou vysázeny staleté libanonské cedry. Centrum je věrné architektonické tradici  vnitrozemských vesnic departementu Alpes Maritimes:  vysoké kamenné domy, klenuté průchody, úzké uličky,  starobylé portály. Vesnice patřila ve 13. stol.  pánům z Riquier, pak Grimaldiům. V r. 1621 se obyvatelstvo vzbouřilo a dosáhlo nezávislosti. Hrad byl zbořen a na jeho místě zůstal jen kámen. Při národní slavnosti se kolem něho tančí farandola a každý na kámen položí nohu na znamení osvobození se od útlaku. Můžete vidět i rodný dům generála Massény. Když vystoupíte na samý vrchol, můžete spatřit soutok řek Var a Vésubie a hřbet hory Férion.

        Jižně najdete další malebnou vesnice La Roquette s/Var.

         Na severní hranici departementu Přímořské Alpy a italského Piemontu leží národní park Mercantour. Rozkládá se na 68,5 tis. ha a najdete tu více než 2000 druhů rostlin: od středozemních olivovníků a dubů až po vzácný lomikámen, hořec, rododendrony, borovice, smrky, jedle a hlavně modříny. Často spatříte kamzíky, kterých je tu několik tisíc, muflony, jeleny, srnce, kance, vlky, lišky nebo hranostaje, orly a káňata, vzácné motýly nebo uslyšíte pískat sviště. Je nedotčeným rájem pro milovníky turistických výšlapů mezi horami, ledovcovými jezery a údolími. Park je z větší části neobydlen, každoročně ho navštíví 800 tisíc turistů, kteří křižují 600 km značených stezek a projdou 28 vesnic s bohatým architektonickým dědictvím. To spočívá v zachovalých starobylých domech, kašnách, prádelnách a románsko-gotických kostelech, které se tam stavěly od 13. stol., kdy se lidé odvážili stoupat až nahoru k vysokým pastvinám. Tak byl položen základ horolezectví.

Obce v této strategické oblasti Mercantour hlasovaly v referendu v r. 1860 pro připojení k Francii, ale protože hraničí s Itálií, Napoleon III. ji velkoryse daroval italskému králi Viktoru Emanuelovi II., který si z ní udělal svá loviště. Zůstává tak v duchu italská, přestože v r. 1947 byla navrácena Francii.         

        Národní park se táhne 120 km pásem od Col de Tende až k údolí Ubaye, nejvyšší vrchol Mont Gélas měří 3143 m. Nejlépe ho uvidíte z nejvýše položené silnice ve Francii z Barcelonette do Saint Etienne de Tinée, která vede přes průsmyk Col de la Bonette (2802 m). Z vyhlídky s orientační tabulí ve výšce 2860 m spatříte celý park, horu Monte Viso, Mont Pélat (3051 m) a z druhé strany hřeben masívu Ecrins. Vnitrozemí Přímořských Alp je rozděleno horskými masívy na 7 údolí: