Cannes

            je mondénní excentrické letovisko, známé především svým filmovým festivalem, který se koná každoročně v květnu už od roku 1946. Neodmyslitenou součástí návštěvy Cannes je procházka po 3 km dlouhé palmové promenádě Croisette, lemované hotely z období Belle Epoque jako je Carlton, Martinez, Miramar nebo Majestic se soukromými plážemi s restauracemi pro hotelové hosty, se  zaparkovanými Rols Roycy, Jaguáry, Ferrari, Porsche a neodmyslitelnými  butiky všech světových značek.  Palmy tu ve 30. letech nechali vysázet Angličané. Croisette začíná na špici u kasina Palm Beach, kde můžete spatřit malý kříž (croix), který dal promenádě své jméno. Druhý konec promenády je tvořen festivalovým palácem z r. 1981, kde na chodníku slávy zanechaly filmové hvězdy otisk své ruky.

    V přístavu mohou kotvit jachty max. do 60 m a není to nijak levná záležitost. Za kotvení takové jachty přímo v centru města naproti festivalovému paláci zaplatíte denně přes 700 € včetně konzumace energie a vody. Však taky roční obrat přístavu v Cannes dosahuje 6 milionů €. A to ještě nic není proti St. Tropez. Tam platíte za kotvení až 1000 € a místo na sezonu si musíte objednat nejpozději v únoru, protože přístav je malý a vystřídá se tam za sezonu až 100 000 turistů.

Místo bylo osídleno již ve 2. stol. před Kristem ligurskými kmeny, které se usadily na pahorku Suquet. Římané pod ním vytvořili přístav, pojmenovaný Canoïs podle rákosu (canne), který tu hojně rostl v bažinatém terénu. Přístav zajišťoval spojení s blízkými ostrovy nazvanými Lero, kam v 5. stol. přišel sv. Honorat a založil opatství. Území patřilo ještě v r. 1000 Lerinským mnichům, ale ani přes tuto svatou ochranu se mu nevyhnuly periodické invaze Saracénů, kteří se sem přijížděli zásobit vínem, zlatem a ženami. Konflikty mezi Francií a svatou říší měly na Cannes devastující účinky, ovládali je postupně Španělé a Savojci. Až do 15. stol. patřilo hrabatům z Provence, ale když v r. 1480 zemřel poslední “dobrý král René”, Provence měl zdědit jeho synovec, vévoda Lotrinský. Ludvík XI. mu však zaplatí, aby se svého dědictví vzdal a Provence je r. 1481 připojena k Francii.

             V r. 1834 objevil tento malý přístav anglický kancléř lord Brougham náhodou při své cestě se svou dcerou do Nice.  Italská hranice byla tehdy uzavřena kvůli epidemii cholery a lord se musel zastavit v místním hostinci. Byl tak okouzlen vlídným přijetím, bujabézou a vínem a neméně zdejší krajinou, že tu zůstal a postavil si zde vilu, pojmenovanou po své dceři Eleonora. Nechal přivést vodu kanálem řeky Siagne do vyprahlé krajiny, která se díky zavlažování stala pozemským rájem: pomerančovníky, palmy, eukalypty, yuky a buganvílie byly dovezeny ze všech koutů světa. Brzy ho následovala anglická a ruská aristrokracie přijíždějící na pobřeží trávit zimu a město se rozrostlo. V r. 1858 byl postaven první luxusní hotel na Croisette Gonnet de la Reine a tím se začala psát nová historie Cannes. V r. 1910 byl postaven hotel Carlton, schopný přijímat bohaté průmyslníky a milionáře, jako byli Rotschildové, André Citroën, windsorský vévoda abdikovaný král Eduard VIII., Winston Churchil, slavní malíři a spisovatelé, na které potom navázaly filmové hvězdy.

        Původní část le Suquet se starobylými uličkami leží  na svahu Mont Chevalier, který  se zvedá do 60 m výšky přímo nad festivalovým palácem. Bylo tu donedávna dostupné nájemné, ale v poslední době jsou staré domy skupovány za nízké ceny bohatými cizinci, zejména Italy. Nahoře vás čeká úchvatné panorama na zátoku s přístavem,  pobřežní promenádu lemovanou palmami a blízké Lerinské ostrovy. Stará čtyřhranná strážní věž z bílého kamene Chevalier z r. 1385 je dnes muzeem a spolu s kostelem Notre Dame de l´Espérence ve slohu provensálské gotiky se zvonicí s hodinami tvoří dominantu města. Můžete navštívit také kapličku Sv. Anny  a zbytky hradu Lerinských mnichů. Sestoupíte na typický provensálský trh Forville a pokračujete platanovou alejí k moři.

    Směrem na sever navazuje na Cannes aglomerace Le Cannet, chráněná horami, která je pro své suché a teplé klima nazývána Madeirou Francie.