Avignon

            původní jméno Avenion, znamenalo v ligurském jazyce město prudkého větru, proto je před mistrálem chráněno 4 km dlouhými starými hradbami. Bylo založeno na úpatí skály Doms oblévané Rhônou, která tvořila přirozenou ochranu.

            Když Řekové 600 let před Kristem přišli do Massalie, vytvořili z Avenionu říční přístav, který Římané po nich ještě zdokonalili. V období papežského schizmatu v letech 1309 až 1377 bylo sídlem papežů a antipapežů. Papežský palác je obléhán turisty od časného rána do pozdního večera. Je to údajně nejkrásnější pevnost světa, zdůrazňující moc církve. Byl postaven v gotické slohu ve 14. stol.  Od r. 1305 do r. 1378 se zde vystřídalo 9 papežů a antipapežů, všichni byli Francouzi a je to jediné místo mimo Řím, kde papežové sídlili. Proč ale ho opustili  a usídlili se v Avignonu? Bylo to v dobách, kdy toto věčné město sužovaly vážné nepokoje a intriky. Řehoř X. při svém návratu z koncilu projížděl Provence a zamiloval si ji. Vyprávěl o ní v Římě svým  kolegům a tak se Klement V. rozhodl sem přestěhovat papežský dvůr.

            Stavba paláce však započala až za 3. papeže Benedikta XII. v r. 1334, který dal postavit strohý starý palác, nový palác byl postaven za Klementa VI.  V přízemí byla velká jídelna, kde se pořádaly opulentní hostiny. Papež seděl na podiu, aby byla zdůrazněna jeho odlišnost. Ve třetím patře ve Věži andělů byly ložnice papeže. Palác má celkem 10 věží, kapli Saint Jean a Saint Martial, byl obklopen zahradami s exotickými ptáky, lvy, jeleny. Poslední papež Řehoř XI. se v r. 1376 rozhodl přestěhovat své sídlo zpět do Říma. Po jeho smrti o dva roky později začalo velké papežské schizma, který rozdělil katolickou církev. Dva další papežové uznaní pouze Francií a Španělskem se vrátili do Avignonu, kde zůstali až do r. 1403, kdy se Benedikt XIII. rozhodl ustoupit Janu XXIII. a v r. 1411 definitivně palác opustil. Od té doby v paláci sídlili pouze papežští vyslanci až do r. 1791. Je zpřístupněno 24 místností, ale moc zařízení v nich nenajdete. Za francouzské revoluce bylo zničeno nebo ukradeno, fresky byly poškozeny, sochy rozbity a v r. 1810 sloužil jako kasárna. Teprve až v r. 1969 se město rozhodlo zrestaurovat dvě hlavní křídla paláce a zřídit tam kongresové centrum.V srpnu si můžete palác prohlédnout i večer, kdy má zvláštní atmosféru a na terase jsou pořádány koncerty klasické hudby. Vstupné je však daleko vyšší. Přes den je vstupné do Papežského paláce a na most St. Benezet 11 €, budete vybaveni elektronickými průvodci.

            Most  je známý díky francouzskému kánonu, který říká že se na něm tančí, což tak docela není pravda, protože po mostě, dokud byl celý, se jezdilo do Villeneuve lez Avignon a tančilo se  pod jedním jeho obloukem. Postaven byl ve 12. stol. a byl nejstarším mostem přes Rhônu mezi Lyonem a mořem. Měřil 900 m a měl 22 oblouků. Ležel na « svaté cestě » z Itálie do Španělska. Papežové měli ve zvyku se při průjezdu zastavit a pomodlit se v kapli sv. Benezeta.  V 17. stol z něho povodeň udělala ruiny a Ludvík XVII. odmítl poskytnout prostředky na jeho opravu. Můžete si prohlédnout jeho zbylé 3 oblouky a dvě kaple. Spodní – původní ze 12. stol. je zasvěcena Sv. Benezetovi, podle kterého se most nazván. Byl to chudý pastýř z okolních hor a jedné noci mu andělé zjevili, že je potřeba postavit most přes Rhônu mezi Lyonem a Arles. Šel s tím vzkazem za papežem, ale ten se mu vysmál a řekl, že ho nechá postavit, jen když zvedne těžký kámen a postaví ho na místo, kde má být most postaven. Před všemi zúčastněnými Benezet zvedl kámen, který by neuzvedlo ani 30 mužů, a papež tak pochopil, že je třeba most postavit. Horní kaple pochází z období první přestavby ze 14. stol. a je zasvěcena Sv. Nicolasovi.

Kromě těchto dvou nejznámější památek můžete navštívit i Malý palác ze 14. stol., býv. rezidenci avignonského biskupa, kde je dnes muzeum (vst. 6 € ), nebo katedrálu Notre Dame des Doms z poloviny 12. stol. s románskou kopulí a zářivou sochou sv. Panny z 19. stol. Keltsko-ligurské oppidum Doms je dnes přeměněno v zahradu k příjemné procházce s pohledem na řeku a nedalekou horu Mont Ventoux. Na místě bývalého antického fóra je Hodinové náměstí s radnicí, divadlem a historickým kolotočem, kde se v létě konají divadelní představení. Už od r. 1947 se každoročně v červenci v Avignonu koná celosvětové známý divadelní festival pro 650 000 diváků jak za hradbami, tak i před hradbami a přijíždí na něj kolem 600 divadelních souborů. V r. 2003 bylo jeho zahájení zrušeno kvůli protestům. O Avignonu se říká, že je to nejzadluženější město Francie.

Villeneuve lez Avignon

            leží již v regionu Languedoc-Roussillon, jehož hranice je určena řekou Rhônou a patřilo francouzskému království na rozdíl od Avignonu, který patřil papežům a kardinálům. Filip Sličný pochopil, že je třeba jako protiváhu moci katolické církve postavit strategické vojenské centrum a založil « nové město » Avignon na druhé straně mostu Saint Benezet. V r. 1302 nechal postavit 32 m vysokou věž, která hlídala průjezd po mostě a sloužila zároveň jako opevnění pro opatství Saint André založené v 10. stol. a obklopené italskými zahradami ze stol. 17.  Je odtud vidět typické panorama Avignonu a údolí Rhôny.

            Na východ od Avignonu najdete spoustu středověkých kamenných vesniček, kolem nich se rozkládají olivové háje, všude roste vyprahlá nažloutlá tráva, protože zejména v létě je tady velmi teplo.

Chateauneuf du Pape

            Mezi Avignonem a Orange leží známá vinařská vesnice, kde se vyrábí víno světoznámé značky, před níž dnes vinaři z celého světa smekají. Když ve čtrnáctém století hledali papežové z Avignonu letní sídlo, vydali se jen kousek na sever. Založili si tam nový zámek - Chateau neuf. Z chlouby papežů dnes zbyla jen jediná zeď, zbytek pevnosti nevydržel náboženské války. Papežům vděčíme za založení zdejších vinic podle vzoru Templářů, kde díky výjimečnému klimatu dozrávají ty nejlepší hrozny. Ne nadarmo se zdejšímu purpurově červenmu, ohnivému aromatickému vínu mu říká Roi du Côtes du Rhône. Již v r. 1929 obdržela místní odrůda prestižní zařazení v AOC.  V desítkách různých sklípků tu můžete ochutnávat jedinečné kořeněné víno výrazné chuťové hloubky, které si s ničím nelze splést. Všechno o tomto víně se lze dovědět v místním muzeu. 60 % produkce Chateauneuf du Pape se vyváží. Na území kolem vesnice se vyrobí každoročně asi 110 tisíc hektolitrů vína a pěstitelů je tu přes dvě stě. Má skvělou mezinárodní pověst. Získalo mnoho ocenění a jeho kvalitu zkoumají špičkoví degustátoři. Není to víno, které se okamžitě pije, je určeno k zrání. Optimální doba zrání je pět až osm let. Vyrábí se z třinácti povolených odrůd hroznů a chuťově je velmi bohaté. Nejčastěji se pije k sýru či červenému masu. Zajímavé je i to, že ze všech francouzských vín má Chateauneuf du Pape nejvyšší procento alkoholu, někdy až 14%. Protože v Chateauneuf du Pape se vyrábí celkem ze třinácti povolených odrůd, které jsou samozřejmě odlišné - liší se i kvalita vína. Záleží také hodně na tom, jak se vinaři o révu starají, ošetřují ji a prořezávají.  Z Chateauneuf du Pape si můžete odvézt velmi kvalitní víno. Půda je tu kamenitá a kámen jak známo má schopnost absorbovat teplo, proto jsou vinice vyhřívané i v noci. Nejlepší ročníky Chateauneuf du Pape jsou 1995 a 1998 a také ročník 1990, ale ten je už dost vzácný. A samozřejmě výjimečný 2003, kdy si Francouci užívali dlouhotrvajících veder. Přestože jde o víno mimořádně kvalitní, v samotném sklípku ho tu pořídíte za přijatelnou cenu - za 20, ale některé i za 12 – 14 €.